KERAMOST, a. s. - administrace

1. Článek

2. Fotogalerie

3. Tabulky

4. Dokumenty a odkazy

Datum
zobrazit článek na titulní straně

Název článku

Zkrácený popis

Obsah článku

Již před první otvírkou lomů se prozkoumávají vrstvy hornin a zeminy. Ty partie, které jsou vhodné pro rekultivaci, se skrývají samostatně pro pozdější využití. Tyto výsypky se již během jejich vzniku vhodně tvarují s ohledem na stabilitu a předpokládanou formu rekultivace. Proces rekultivace tak není až následným po těžbě, ale je řešen již před započetím a určuje způsob těžby. Pro zajištění dostatečných financí na rekultivaci vytváříme zákonnou peněžní rezervu na vázaném bankovním účtu, což neplatilo za socialismu a v době, kdy byly lomy státními podniky.
Rekultivace v kostce
Základním úkolem tvorby nové krajiny prostřednictvím rekultivací je navrácení krajinného systému tvorbou zemědělských pozemků a kultur, lesů, vodních ploch a toků zpět do produktivního sociálně-ekonomického využívání. Nepostihujeme svými vlivy krajinu v takovém rozsahu, jako je tomu u jiných lomů. Přesto ukazujeme svou schopnost hospodárně využít přírodní zdroje a zároveň zachovat pestrou a obyvatelnou krajinu pro další generace. V první fázi se provádí technická rekultivace, kdy je cílem vymodelování nového reliéfu krajiny. Práce zahrnují přesun zemin, ukládání, rozprostírání, hutnění a navezení skrývkové ornice. Je kladen důraz, aby nový terén nebyl monotónní a přiblížil se přirozenému prostředí. V druhé fázi se provádí biologická rekultivace, která má za úkol nové území oživit. Jedná se o úpravu fyzikálních a chemických vlastností půd (kyselost, struktura) a dodávání živin do půd. 
Způsoby úpravy krajiny na bývalých lomech společností lze rozdělit podle využití nových ploch na: zemědělské, lesnické, hydrické, sukcesní. V praxi je však často používána jejich kombinace, aby bylo dosaženo ekologické vyváženosti, estetické působivosti, nezávadnosti a další využitelnosti. Rekultivované území je základem vzniku nových ekosystémů. 
KERAMOST, a.s., KERACLAY, a.s. a KERAKAOLIN, a.s. jsou mimo jiných také držiteli certifikátu ISO 14001, který potvrzuje dodržování přísných zásad environmentálního managementu. 
Příklady rekultivovaných lomů
Těžba nerostných surovin je jednou z aktivit člověka, při které dochází k bezprostřednímu narušení krajiny. Charakter nenahraditelnosti a jedinečnosti těchto přírodních zdrojů je důvodem k co nejšetrnějším způsobům těžby a uskutečnění  promyšlených rekultivačních metod a krajinotvorby. Níže je uveden stručný přehled těžebních lokalit, kde probíhají nebo již byly ukončené rekultivační práce dle následného využívání: 
Zemědělské rekultivace - po skončení zemědělských rekultivací se mohou na zrekultivované ploše pěstovat různé zemědělské plodiny, které budou odpovídat ekologickým podmínkám oblasti. Zemědělskou rekultivaci provádíme nejčastěji tam, kde byla těžbou odstraněna zemědělská půda (sklon svahů 3 - 8 %). 
Lesnické rekultivace - uplatňuje se na lokalitách, kde byla těžbou odňata lesní půda, dále na těch územích, na nichž jsou nepříznivé podmínky reliéfu a půdy, a tam kde ze společenských důvodů je nutné zvýšit zastoupení lesní plochy (sklon svahů do 25 %). 
Hydrické rekultivace - úprava území, vhodných pro vznik a trvalou existenci vodní plochy. Do této kategorie se řadí i úprava vodotečí jako součástí rekultivace. 
Sukcesní rekultivace - ponechání vybraných území průběhu přirozeného vývoje. Na půdách chudých na živiny se často vyvíjejí společenstva vzácných rostlinných a živočišných druhů, která byla z úrodné, prohnojené zemědělské krajiny vytlačena. 
<h3>Hroznětín</h3>
Celková plocha území: 8,41 ha Celkové náklady na sanace a rekultivace: 1.737.293 Kč 
Charakteristika ložiska: ložisko bentonitu vzniklo rozložením sopečných popelů, tufů a čedičových hornin, produkovaných terciérní vulkanickou činností podél podkrušnohorského zlomu, během níž vznikly Doupovské hory. 
Lom leží v katastrálním území obce Hroznětín v okrese Karlovy Vary. Těžba na bentonitovém ložisku byla zahájena v roce 1978 s kapacitou produkce až 30.000 tun surového bentonitu za rok. Těžba byla zastavena v roce1989 ana ložisko byl zpracován plán zajištění. Plán na obnovení krajiny je zde zaměřen především na zachování přírodního charakteru území a posílení jeho ekologických funkcí. Dle souhrnného plánu sanace a rekultivace byla vytvořena hydrická rekultivace na výměře1,43 ha. Severozápadní část o výměře2,56 haje rekultivována formou krajinotvorné zeleně. Východní část území o výměře2,79 habyla převrstvena ornicí a rekultivována jako louka nebo budoucí zemědělská plocha. Další plochy na severním okraji lomu byly zatravněny a původní porost byl rozšířen jako lesnická rekultivace v rozsahu1,56 ha. Strmá lomová stěna na ploše0,07 habyla ponechána samostatnému vývoji biotopu. 
<h3>Želenice</h3>
Celková plocha území: 24,33 ha Celkové náklady na sanace a rekultivace: 36.271.200 Kč 
Charakteristika ložiska: ložisko na Želenickém vrchu (455 m.n.m) je miocenního stáří a tvořeno nefelinickým fonolitem, který prorazil krystalinikum a křídové sedimenty. Oblast náleží do Českého středohoří, do jeho části nazývané Milešovské středohoří, charakteristické četnými ostrými kužely a kupami, které se v důsledku tektonických pohybů dostaly do různých výšek. 
Ložisko leží v severočeském regionu,4 kmjihozápadně od města Bílina. Kamenolom na Železnickém vrchu je provozován již od roku 1891, kdy se znělec používal pro stavební účely a na úpravu komunikací. V období po druhé světové válce se želenický fonolit dodával do skláren jako tavivo. Do roku 1981 byl provozovatel lomu Sklo Union Teplice, následně jej převzal n. p. SKZ Most a v současné době jej provozuje akciová společnost KERAMOST. Sanace a rekultivace na tomto lomu musí být řešeny s ohledem na další důležité krajinné prvky, které dotvářejí tvář Českého středohoří. Jsou to především vrchy Bořeň, Zlatník a ekosystém v údolí řeky Bílina. Samotná rekultivace lomu bude probíhat převrstvením rovinných partií lomového plata o výměře16,68 hazúrodnitelnými zeminami (cca 2.000 m3/ha). Následně dojde k výsadbě 10.000 smíšených sazenic dřevin na každý hektar plochy. Dojde také k zatravnění komunikací a technologických ploch v rozsahu0,45 ha. Strmé lomové stěny s plochou7,2 habudou ponechány přirozenému sukcesnímu vývoji. 
<h3>Střimice</h3>
Celková plocha území: 39,82 ha Celkové náklady na sanace a rekultivace: 4.721.000 Kč 
Charakteristika ložiska: ložisko je lokalizováno na rozhraní Mostecké pánve a Českého středohoří. Zásoby bentonitu a čediče měly velmi nepravidelný tvar a to jak horizontálně, tak vertikálně. Nadloží tvořily původní zeminy, ale také horniny z hnědouhelné sloje, kterými bylo ložisko v období 1959 – 1971 přesypáno. 
Dobývání na lomu Střimice v okrese Most, v katastrálním území Most a Braňany, započalo v roce 1984. Toto území a jeho okolí náleží do povodí řeky Bíliny, která protéká2 kmjihovýchodním směrem. V současnosti je těžba přerušena a lom je ve stavu zajištění. Terénní úpravy pro rekultivaci byly prováděny již v průběhu těžby. Plocha vnitřní výsypky byla navázána na okolní pozemky a rekultivována z větší části jako trvalý travní porost (13,99 ha) a z menší části jako lesnická rekultivace (4,46 ha). Vysázeno bylo téměř 10.000 sazenic dřevin. Obtížně přístupné východní svahy lomu o výměře1,45 habyly ponechány sukcesnímu vývoji. Zatopené části dvou zbytkových jam o rozloze19,92 hajsou pak koncipovány jako účelové vodní plochy, do kterých se stahují povrchové a mělké podzemní vody ze širšího území. Pravidelně se vyhodnocuje výše hladiny a kvalita vody, která odpovídá normálním hodnotám. 
<h3>Nehvizdy</h3>
Celková plocha území: 42,25 ha Celkové náklady na sanace a rekultivace: 16.449.388 Kč 
Charakteristika ložiska: ložisko náleží k jižní části České křídové tabule a je tvořeno pruhem nejkvalitnějších cenomanských žáruvzdorných jílů severojižního směru, který vytváří největší ucelenou ložiskovou oblast těchto jílů v ČR. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí
220 –250 m.n.m. Terén je převážně rovinatý, pouze k jihu se svažuje k Jirenskému potoku. Dobývací prostory leží v oblasti s intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou. 
Výhradní ložisko jílů leží na katastru obcí Nehvizdy, Horoušany a Vyšehořovice. Těžba jílů započala již v roce 1969 na jihu ložiska v dobývacím prostoru Vyšehořovice – Kamenná Panna a těžba postupně pokračovala severním směrem až k lomu Nehvizdy. Situování zdejšího ložiska je velice specifické, jelikož téměř 100 % ploch v dobývacích prostorech náleží nebo náleželo zemědělskému půdnímu fondu a okolní plochy jsou využívány k intenzivnímu hospodaření. Z tohoto důvodu je na většině rekultivovaných plochách plánována biologická zemědělská rekultivace, která působí relativně rychle ve směru obnovy funkce krajiny. Na menších plochách bude vytvořen trvalý travní porost. Rekultivace má za cíl navrátit území charakter polních biotopů rozkládajících se v rovinatém terénu Polabské nížiny. 
<h3>Braňany</h3>
Celková plocha území: 27,78 ha Celkové náklady na sanace a rekultivace: 13.057.270 Kč 
Charakteristika ložiska: ložisko se nalézá na rozhraní dvou významných geologických celků, a to Českého středohoří a Severočeské pánve. Lom je umístěn na plošině nad levobřežním svahem údolí řeky Bíliny v nadmořské výšce 272 –311 m. Po celé délce západní a části severní hranice je původní morfologie území změněna v důsledku přesypání terénu výsypkou hnědouhelných dolů z let 1959 – 1973. 
Ložisko bentonitu se nachází v okrese Most, v katastrálním území obcí Braňany a Želenice. Dobývání nerostných surovin započalo již v roce1963 apo rozšíření dobývacího prostoru do severní a západní části pokračuje dodnes. V lokalitách s ukončenou těžbou je přistoupeno k velmi promyšleným rekultivacím, neboť se zde v současnosti vyskytuje celá řada chráněných druhů rostlin (11), hmyzu (7), plazů a obojživelníků (3) a také 9 chráněných druhů ptáků. Pro ochranu fauny a flóry bylo území rozděleno na několik lokalit s různými rekultivačními způsoby. Zalesnění je realizováno na svahových i rovinatých partiích o výměře10,74 ha, kde je vysázeno více než 8.000 sazenic. Vznikly zde také mokřadní plochy o rozloze1,01 haa zatravněné plochy se skupinami vysokých dřevin a keřů na ploše16,03 ha.